Datové analýzy Zlínský kraj

Úroveň života ve Zlínském kraji zvedá vysoká vzdělávací úspěšnost. Multifunkční prostor HUB 123 dodává Uherskému Hradišti svěží vítr

9. 7. 2025
Hana Vincourová

Obyvatelé Zlínského kraje mohou těžit z druhých nejlepších podmínek pro život v Česku, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity regionů. Silnými stránky kraje jsou oblasti vzdělávání, volného času i ekonomika. Na jednoho žáka v tomto kraji připadá nejméně zameškaných hodin a vysoká je zde také vzdělávací úspěšnost. Pomáhat může mimo jiné vysoký podíl odborně kvalifikovaných učitelů ve školách. Kraj se může chlubit rovněž nejnižší nezaměstnaností v ČR. Naopak dolů jej táhne nižší hodnota migračního salda nebo relativně málo divadel v přepočtu na obyvatele. Za příklad komunitního úspěchu může sloužit coworkingový, kulturní a vzdělávací prostor HUB 123 v Uherském Hradišti.

Ve srovnání dle analýzy Indexu prosperity regionů se Zlínský kraj umístil na celkové 2. pozici ze všech krajů České republiky, lepší podmínky pro život dle Indexu (na úrovni krajů) najdeme už jen v Praze. V Baťově kraji je zasazeno také lázeňské městečko Luhačovice, které ze všech 206 českých mikroregionů získalo druhé nejlepší skóre hned po severočeském Turnově.

Co se týče rozložení mikroregionů podle kvality podmínek pro život, kraj protíná přibližně uprostřed od severu k jihu pás mikroregionů, kde se lidem žije nejkvalitněji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejlepší podmínky pro život obyvatelům mohou nabídnout Luhačovice, následované východomoravskou metropolí Zlínem a Uherským Brodem.

Kromě společenské rozmanitosti Zlínský kraj oplývá také různorodým terénem. Úrodná rovinatá Haná na Kroměřížsku a Slovácko podél řeky Moravy se snoubí s pahorkatinami Bílých Karpat, Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. Takový mix terénu dodává kraji význam coby zemědělské oblasti i turistického cíle. Krajinná rovnováha je ve Zlínském kraji v třetí nejlepší kondici v Česku – koeficient ekologické stability zde odpovídá hodnotě 2,2, což znamená, že v poměrně vyvážené krajině panuje soulad mezi technickými objekty a přírodními strukturami.

Zlínský kraj nastavuje laťku ve vzdělávání vysoko

V republikovém porovnání se Zlínský kraj umístil nadprůměrně napříč všemi sledovanými pilíři. Zejména však vyniká, co se týče volnočasových příležitostí, vzdělávání a ekonomických indikátorů. Úroveň vzdělávání zde hned po kraji Vysočina dosahuje nejvýše v republice. Kvalitní vzdělávací systém je přitom klíčovým společenským pilířem, který podmiňuje úspěch regionu v téměř všech ostatních oblastech. Že jsou žáci školou povinní ve Zlínském kraji ohledně docházky důslední, ukazuje výsledek, že zde na jednoho žáka připadá průměrně 72 zameškaných hodin za školní rok, což odpovídá vůbec nejlepšímu výsledku mezi kraji.

Jako druhý nejlepší pak region vychází z pohledu vzdělávací úspěšnosti. Tento ukazatel reflektuje míru absencí, neprospívání a nedokončování ZŠ. Míra úspěšnosti zde dosahuje 1,69 bodů, přičemž nižší skóre na škále 1–5 odpovídá stavu, kdy si žáci vedou lépe. Pro porovnání, v Karlovarském kraji, kde je úspěšnost nejnižší, se hodnota rovná 4,57 bodům.

Velký význam pro úspěšnost vzdělávání má bezesporu vysoký podíl odborně kvalifikovaných učitelů ve školách. Zlínský kraj je v tomto ohledu podle posledního šetření MŠMT na špičce mezi kraji v Česku. O něco lépe než jinde se zřejmě také daří získat a udržet mladé kvalifikované učitele, a to přesto, že demografické problémy se kraje a zaměstnavatelů v kraji velmi dotýkají. V oblasti školství nicméně patří i tak Zlínský kraj mezi tři moravské kraje, které mají v rámci ČR průměrný věk učitelů pod 47 let,“ zdůrazňuje radní Zlínského kraje pro oblast školství Jindra Mikuláštíková, že si zřizovatelé v kraji uvědomují důležitost vzdělání a investují do udržení a rozvoje svých škol. V překvapivém kontrastu ke vzdělávací úspěšnosti se nicméně jeví úroveň rozvoje digitálních kompetencí u žáků ZŠ ve Zlínském kraji. Že se jim u dětí tyto dovednosti daří rozvíjet, se domnívá pouze lehce přes polovinu ZŠ, a kraj se tak v tomto ohledu umístil až jedenáctý.

Ve Zlínském kraji byla úspěšnost přijetí na střední školu s 94 % jedna z nejvyšších v Česku

Úspěchy kraje v oblasti vzdělávání se jeví jako naplňování vize, kterou vedení vytyčilo v rámci stěžejního dokumentu Strategie rozvoje Zlínského kraje 2030. Mezi své priority si kraj zařadil také udržet si výborné studijní výsledky žáků nebo zvýšení atraktivity Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Mezi kroky, které směrem k naplnění cílů krajská samospráva podnikla, patří financování školství. V roce 2024 Kraj například podpořil zlínskou univerzitu 700 miliony korun, přičemž podle náměstka hejtmana pro oblast financí Davida Vychytila se kraj chystá postupně do své jediné vysoké školy nalít tři až čtyři miliardy korun.

Od května 2024 pak mezi hejtmanstvím a UTB platí dohoda o dlouhodobé spolupráci. V rámci té vykrystalizovalo také řešení nedostatku záchranářů v regionu; kraj se s univerzitou mimo jiné finančně podílí na spuštění nového studijního programu pro záchranáře. Kromě toho univerzita v posledních letech rozšiřuje nabídku technických programů a prohlubuje spolupráci s průmyslem. Připravuje se například studijní program zaměřený na materiálové inženýrství, který má vzdělávat experty pro výrobce polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm.

Naplňovat se daří i předsevzetí ohledně nadprůměrných studijních výsledků v mezikrajském srovnání. Při letošních přijímačkách na střední školy žáci ve Zlínském kraji patřili spolu s dětmi z Vysočiny a Ústeckého kraje s podílem 94 % přijatých k čtyřletému studiu v prvním kole k nejúspěšnějším. Republikový průměr se přitom rovnal 89 %.

V souladu s dlouhodobou strategií Zlínský kraj významně pokročil v podpoře a profesním rozvoji pedagogů a zavádění nových metod výuky. „Díky krajským akčním plánům pro vzdělávání proběhlo rozsáhlé vzdělávání učitelů, síťování škol a sdílení inovativních metod – učitelé dnes lépe ovládají moderní postupy, jako je například projektová výuka nebo digitální nástroje,“ hodnotí Jindra Mikuláštíková. Pro nejbližší budoucnost zůstává pro kraj prioritním úkolem sladit vzdělávání pedagogů a proces výuky s nástupem umělé inteligence. „Školy a učitelé musí být v tomto směru schopni držet krok s žáky,“ dodává Mikuláštíková.

Také lidé v produktivním věku ve Zlínském kraji navazují na trend úspěšnosti žáků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v ekonomických ukazatelích si obyvatelé vedou na třetím místě nejlépe, trumfují je pouze obyvatelé Prahy a Vysočiny. Konkrétně se zde daří udržovat s 2,56 % vůbec nejnižší nezaměstnanost v Česku a hned po Vysočině čelí exekuci druhý nejnižší podíl místních, pouze 4,36 %. Za většinou republiky ale kraj nepokulhává ani když přijde na občanskou vybavenost. U tohoto pilíře rovněž získal třetí příčku. Pokrytí zastávkami veřejné dopravy je zde sice s 0,8 zastávkami na km2 mírně podprůměrné, místní ale mohou těžit z třetí relativně nejrozsáhlejší plochy pokryté silnicemi v Česku. Zlínský kraj nicméně „šlape“ do moderních udržitelných technologií ve veřejné dopravě. Ve spolupráci s firmami Solar Global a PKV Build se krajská samospráva chystá od roku 2030 nasadit několik ekologických autobusů poháněných vodíkem; na zkoušku, jaké možnosti takové řešení přináší.

HUB 123 v Uherském Hradišti spojuje coworkery, umělce i „ajťáky“

Od studijního a pracovního nasazení si lidé v kraji podle dat mohou pohodlně odpočinout ve chvílích volna. Zlínský kraj se totiž ukázal být v pilíří Volný čas druhý nejlepší v Česku. Přispívá k tomu vysoký počet kin v kraji, kterých zde najdeme v přepočtu 51,89 na 100 000 obyvatel, což je vůbec nejvyšší hustota v Česku. Filmová kultura je zároveň s regionem tradičně spjatá. S metropolí Zlín je film provázaný zejména skrze místní filmové ateliéry, které sice původně vznikly za účelem tvorby reklam pro obuvnického giganta Baťa, ale postupem času se z nich v druhé polovině 20. století stalo nejvýznamnější centrum filmové tvorby pro děti v Československu. Zlínské Velké kino se mohlo už ve 40. letech 20. století pyšnit dokonce největším kinosálem ve střední Evropě o kapacitě přes 2 500 diváků. Až do současnosti se filmová linka do Zlína táhne mimo jiné skrze Zlín film festival, mezinárodní festival filmu pro děti a mládež, který se poprvé se konal již v roce 1961.

Zlín ale rozhodně není jediným kulturním dějištěm v kraji. Své by o tom mohla vyprávět zakladatelka projektu HUB 123 v Uherském Hradišti Zuzana Vandame. HUB 123 poskytuje jak prostor pro setkávání a coworking, sdílení, rozvoj kreativity, tak ale také službu virtuálního sídla. Zásadní byla podle Zuzany Vandame pro vznik HUBu 123 existence komunity podobně nastavených lidí. „Lidí, kteří se chtějí potkávat, vzdělávat, rozšiřovat si obzory, profesně růst a spolupracovat, speciálně když je jejich práce založená na individuálním know-how, které chtějí prodat. To je hlavní motor, který stál za vznikem HUBu,“ shrnuje Vandame.

Přestože je tu projekt také pro umělce, kteří zde prezentují svá díla nebo se setkávají u tvorby při workshopech, a úspěch slaví i diskuzní večery vycházející z dokumentárních filmů či aktuálních novinářských témat, v roli prioritní „cílovky“ se nachází komunita coworkerů. „Tu často tvoří lidé, kteří se právě vrátili do regionu a pracují buď na sebe, nebo pro různé domácí i zahraniční firmy. Postupně se stáváme vstupní branou pro nově příchozí nebo navrátilce. Chodí k nám už ale i místní patrioti, což je skvělé pro výměnu názorů a zkušeností a také pro zapadnutí do místní mentality. Stali jsme se také zázemím pro různé profesní komunity, ať už jsou to ženy, které podnikají v drobných službách, nebo ajťáci a podnikatelé s úspěšným byznysem,“ popisuje různorodost coworkerů Zuzana Vandame. HUB 123 ve svém úsilí o rozvoj komunit není sám – myšlenka takového prostoru je podporovaná například ve strategii rozvoje kulturně-kreativních průmyslů v regionu.

Luhačovice: vítězný mikroregion Zlínského kraje, který ale lidé opouštějí

Mikroregionem, kde se z celého Zlínského kraje žije nejlépe, je v konečném součtu ORP Luhačovice, které dokonce dosáhlo na 2. místo v rámci všech 206 mikroregionů v Česku. Prvenství v porovnání s ostatními ORP v kraji známému lázeňskému klenotu patří, když přijde na Ekonomiku, Prostředí pro život, Volný čas i Vzdělávání. Naopak vůbec nejhůře v rámci kraje si vedou ohledně dostupnosti péče a v oblasti demografie a sociální struktury. I přesto, že se Luhačovicím v mnoha různorodých oblastech daří, potýkají se s odlivem obyvatelstva –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ migrační saldo, které zobrazuje rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými, je zde dokonce záporné. To znamená, že větší počet lidí mikroregion opustí. V tomto ohledu tak Luhačovice kopírují vývoj celého Zlínského kraje. Ten se sice nepohybuje v záporných hodnotách, ale s číslem 2,45 salda v přepočtu na 1 000 obyvatel mu v mezikrajském žebříčku patří až 12. příčka.

Sdílejte článek
Sdílejte článek
Chci se o regionech dozvídat víc